Bayagoula - Nahkohe

Domovem Bayougoulů bylo Iberville Paris na západním břehu Mississippi v Louisianě. Byl to malý národ a v roce 1650 jich bylo asi tři tisíce, ale už v roce 1699 jich přežívaly pouhé dvě stovky. Když se v roce 1706 spojili s Mougulaši a Taensy, bylo jich dohromady pět set. Pak Taensové  zmasakrovali polovinu kmene, a ti kdo přežili, utekli k Akolapissům. Nakonec se Bayougoulové smísili s Houmy.

Název kmene pochází z řeči Čoktawů a znamená „Lidé z bažinaté strany řeky“. Sami si říkali Ischenoca - Lidé. Bayougoulové patřili do muskogeanské jazykové rodiny a mluvili stejně jako Houmové, Čoktawové a Čikasawové. Mougulašové byli jejich blízcí příbuzní. Jejich jméno je francouzská zkomolenina původního Imongolosha - Lidé z druhé strany. Dříve byli známí jako Quinipissové, ale od roku 1699, kdy začali oblast kolonizovat Francouzi, vešlo ve zvyk Mougulaša. V roce 1682 to byli oni, kdo uvítali La Salleho výpravu sprškou šípů.

Bayougoulové a Mougulašové byli jediní muskogeani, kteří žili na západním břehu Mississippi, jinak se jejich zvyky nelišili od „bratranců“ z pravého břehu řeky. Domy vyráběli z pleteného proutí, které vymazali hlínou a střechu pokryli došky. Stavby měli kruhový tvar. Když sem v roce 1699 přišli Francouzi, mohli ve vesnicích spatřit velké hliněné plošiny, na kterých stály stavby určené k náboženským a společenským účelům. V posvátném domě hořel stálý oheň, a byly v něm uloženy sakrální předměty. Totemovým předkem kmene byl Aligátor. Mrtvé ukládali na posmrtná lešení, a poté co proběhl dokonalý rozkladný proces, byly kosti nebožtíka přeneseny do kmenové urny v Domě kostí.

Bayougoulové se živili lovem buvolů, vysoké zvěře, krocanů, rybolovem a zemědělstvím. Pěstovali kukuřici, fazole, melouny, dýně, slunečnice a tabák. Na malých políčkách sklízeli úrodu až třikrát do roka. Bayougoulové také chovali krůty, psy a později i koně.  

Bayougoulové označovali hranice kmenového území preparovanými a zdobenými rybími hlavami a medvědími kostmi. U Red River stál velký červený kůl a Francouzi tomu místu říkali Baton Rouge a dnes zde stojí hlavní město státu Louisiana. Francouzi La Salle a Tonti, byli podle všeho první Evropané, kteří se s Bayougouly sešli. Bylo to v roce 1682. Když se La Salle vracel do Illinois, chtěl Bayougouly navštívit a koupit od nich potraviny, ale jejich vesnice byla vylidněná. Indiáni utekli před cizinci do lesů. La Salle vyčkával, dokud nepřišli náčelníci, kteří Francouze vyzvali k odchodu. La Salle raději souhlasil, poněvadž nechtěl už další nepříjemnosti.  

Po roce 1685 bylo údolí Mississippi smutným místem. Čoktawové podporování britskými obchodníky přepadávali vesnice a odváděli otroky a k tomu ještě řádili epidemie. V tom čase do Biloxi připlula další francouzská expedice pána Iberville. Když se jeho bratr Bienville vydal na průzkum, narazil na loveckou společnost Bayougoulů. Tentokrát byli Francouzi uvítání přátelsky. Byly vytaženy dýmky a vykonán obřad uvítání. Následující den náčelník indiánů zakreslil do francouzských map důležité informace. Poté se omluvil, že musí pokračovat v lovu, ale slíbil, že se vrátí za několik dnů. Oni mu moc nevěřili, proto byli překvapeni, když do tábora dorazil posel s pozváním. Sedmého března Iberville v doprovodu bratrů Sauvole a Bienville a pátera Anatasiuse Douaye odešel k Bayougoulům. Náčelníci hosty srdečně přivítali. Krátce předtím krajem prohnala vlna neštovic, která vyhladila téměř čtvrtinu populace. Všude kolem stály posmrtná lešení a páchlo to tam smrti. Když se Iberville ptal, jestli jsou první Francouzi, kteří tu přišli, náčelníci tvrdili, že ano. V posvátném domě však byla uložena láhev se vzkazem od La Salleho a jeden z náčelníků měl na sobě La Salleho modrý kabát. Iberville z toho neměl dobrý pocit, přesto nechtěl podezíravými otázkami narušit čerstvě uzavřené přátelství. Francouz chtěl poznat další říční kmeny a chtěl, aby mu v tom Bayougoulové pomohli. Když se společně vypravili na cestu, jako první navštívili při ústí Red River Houmy. Ibervillemu byla ukázána hraniční červená tyč na Baton Rouge. Houmové obřadně hosty uvítali, přičemž zpívali a tancovali a nakonec se kouřila dýmka. Iberville si ale nebyl jist, zda řeka po které se plaví, je ta samá, po které plul i La Salle. Nebyl si jist, zda se jedná o Louisianu a jestli ji má kolonizovat.

Když se Francouzi k Bayougoulům vrátili, aby nakoupili jídlo, páter Douay vznesl obvinění, že mu někdo z indiánů ukradl náboženské náčiní. Náčelníci byli uraženi a i když se snažili ostatní Francouzi kněze uklidnit, on si trval na svém. Nakonec museli vesnici opustit bez potravin.

V roce 1700 požádal Iberville Bayougouly o povolení postavit na řece pevnost. Před časem tudy plula britská loď a Francouzi už nechtěli, aby se něco podobného ještě opakovalo. Bayougoulové svolili, takže byla postavena Fort Mississippi. Iberville ještě koupil nějakou půdu, aby měli osadníci na čem pěstovat zemědělské plodiny. Přesto měli Francouzi velkou úmrtnost kvůli úplavici. Nemoci se nevyhnuli ani domorodcům a Bayougoulové nutně potřebovali spojence, aby se mohli alespoň trochu bránit Čikasawům. Akolapissové a Tiouxové jejich nabídku odmítli.  

Když je pak požádali o pomoc Taensové, Bayougoulové je ochotně mezi sebe přijali. Avšak z neznámých důvodů se hosté ke svým dobrodincům zachovali více než zle. Nečekaně Bayougouly napadli a mnohé pobili. Dvě stě přeživších a zoufalých Bayougoulů prchlo k Akolapissům. Později se oba kmeny spojily s Houmy. Společně pak s Francouzi válčili proti Čitimačům během dlouhé války mezi lety 1707 až 1718.  

V roce 1718 zemřela následkem nemoci více než polovina populace všech tři kmenů a jako by toho nebylo málo, udeřili v roce 1721 ještě neštovice. Zemřela další polovina lidí. Pak se Bayougoulové snažili žít ve vlastní oddělené vesnici, která měla i svého náčelníka, ale přesto zůstali známí jako Houmové.