Manah I. - Nahkohe

31. 10.

Na počátku sedmnáctého století byl dlouhý a úzký ostrov Manhattan dokonalou divočinou. Byl porostlý hustým pralesem a od pevniny jej oddělovala řeka Harlem River. Obydlen byl domorodým národem Metoaků, podkmene Kanarseeů Delawarů, kteří svou domovinu nazývali zval Manah, což znamená „Ostrov mnoha kopců“, ačkoliv je to dnes se zemí srovnaná placka plná mrakodrapů. První Evropan, který jako první oficiálně ostrov spatřil, byl v roce 1524 Giovanni Verrazano, který se na palubě korábu La Dauphine (Delfín), plavil ve službách francouzského krále Francise I. Oblast, kde je dnes newyorský přístav nazval „Nouveau Angouleme“, řeku Hudson popsal, jako „velmi velkou řeku“ a Upper New York Bay nazval „Santa Margarita“ po králově starší sestře Marguerite de Navarre.

Roku 1609 pak vplula do newyorského zálivu malá holandská plachetnice Halve Maen (Půlměsíc). Lodi velel anglický kapitán Henry Hudson, jenž byl na výplatní listině Dutch East India Company (Holandská východoindická společnost). Firma doposud provozovala velice lukrativní obchod s kořením, které dovážela z daleké východní Asie. Vzhledem k tomu, že obchodní koráby musely obeplouvat celý africký kontinent a překonávaly Indický oceán, investoři by dali cokoli za objev kratší a bezpečnější cesty. Když byla roku 1492 objevena Amerika, obchodníkům vzplanula naděje, že tohle by mohla být ona vysněná trasa.

Vzhledem k tomu, že Holanďané toho věděli o Americe jen velmi málo, předpokládali, že se jedná pouze o velké souostroví, skrze něj určitě povede bájná cesta. Úkolem objevit jí, byl pověřen právě kapitán Hudson, protože již ve službách anglické koruny západní cestu do Asie dvakrát, hledal. Plavil se sice mnohem severnějším kursem, přesto však již nějaké zkušenosti měl.

Když v roce 1609 vplul Hudson do ústí řeky Muhheakantuck [1]  (Řeka, která proudí dvěma cestami), jak říkali Delawarové řece Hudson, byl kapitán přesvědčen, že našel kýženou západní vodní cestu. Poté, co koráb proplul místem, kde bylo později založeno město Albany, bylo koryto řeky víc a víc plytčí a břehy se zužovali. Zklamaný Hudson pochopil, že se jedná o řeku a dal příkaz otočit loď po proudu. Po návratu do Holandska kapitán investorům popsal zemi, kterou procestoval a zmínil se hlavně kožešinové zvířeně. Obchod s kožešinami by byl jistě pro společnost velice lukrativní, ale podnikatelé na to neslyšeli. Jinak Henry Hudson řeku Muhheakantuck nazval „River of the Mountain“, aniž by se dozvěděl, že časem bude pojmenována právě po něm.

Vhledem k tomu, že se Hudson s investory nepohodl, vrátil se do Anglie, pro kterou se opět vypravil na moře a opět hledal západní trasu do Indie a opět to zkoušel severní cestou. Tentokrát objevil obrovský záliv, kterému indiáni kmene Krí říkali Winipekw (Blátivá poloslaná voda), a také tento přírodní útvar byl pojmenován po objeviteli – Hudson Bay. Když chtěl ale kapitán pokračovat v další plavbě, posádka se vzbouřila. Rebelové Hudsona, jeho syna a sedm dalších námořníku vysadili do člunu a nechali je napospas vlnám zálivu. Od té doby již nešťastníky nikdo nikdy neviděl.

Časem holandští obchodníci změnili názor a vypravili do Ameriky další lodě. První pokus učinil na korábu Hoope kapitán Symen Mau a rok později kapitán Cornelius Rijser. Výprava z roku 1612 již přinesla kýžené ovoce. Adrian Block a Hendrick Christiansen přivezli do Holandska pořádný balík kožešin. Vyhlídka na lukrativní obchod inspirovala úředníky ze States General, což byl holandský vládnoucí státní orgán k tomu, aby 27 března 1614 vydal patent, který umožňoval žadatelům získat americké pozemky. Podmínky byly následující: žadatel musí v Americe objevit vhodný přístav nebo vodní cestu na západ. Má na to celkem tři roky, během kterých může podniknout maximálně čtyři plavby. Zprávu o svých objevech musel žadatel podat maximálně do čtrnácti dnů po svém návratu.

Toho roku se do Ameriky plaví na palubě lodi Tiger obchodník Adrian Block. Když plachetnice zakotví u ostrova Manhattan, na místě kde je dnes Battery Park, postihla Tiger pohroma. Plavidlo totiž v noci z neznámých důvodů zachvátil požár a námořníci se jen tak tak zachránili, když se v ledové vodě přeplavali na pevninu. Muži v tísni museli co nejrychleji postavit provizorní sruby, aby se měli na zimu kde uchýlit. Byly to první bělošské stavby na Manhattanu a nacházely se na místě, kde je dnes dolní část Broadwaye, těsně před Bowling Green, tam kde stojí dům č. p. 41. Na něm se nachází památeční mosazná tabulka.

Holanďané měli patrně na pevnině vyložené nějaké zásoby a nářadí, neboť během zimy postavili za pomoci Kanarseeů náhradní loď, Onrust (Neklidný). Na ní pak prozkoumali tok řeky East River, propluli úžinou Hellegat, kterou Angličané později přejmenovali na Hell Gate (Pekelná brána), načež pronikli do ústí řeky Housatonic [2], kterou tehdy Holanďané pojmenovali „Řeka červených hor.“  Další řeku, kterou dobrodruzi prozkoumali, byla Connecticut River [3] a pustili se do vnitrozemí, až k místu, kde stojí dnešní město Hartford. Poté, co námořníci opustili záliv Long Island Sound, zmapovali Block Island, který byl pojmenován na počest pána Blocka, a pak se pustili do zálivu Narragansett Bay. Samotný poloostrov Narragansett nazvali Holanďané „Roode Eylandt“ (Červená země). Poté, co se Onrust dostala k mysu Cape Code (Massachusetts), nabrala východní kurs a odplula do Holandska.

Po návratu do vlasti předložil Block investorům vlastnoručně nakreslenou mapu, kde poprvé figuroval název New Netherland (Nové Holandsko), což bylo území mezi anglickou Virginii a francouzskou Kanadou. Na mapě byl Long Island poprvé zakreslen, jako ostrov, což třeba Angličané zjistili, až za několik let.

Nyní mohl Adrian Block požádat o licenci, která mu byla bez potíží vystavena. Následně Block s třinácti dalšími obchodníky založil společnost New Netherland Company, která měla výhradní právo na obchod mezi čtyřicátou a čtyřicátou pátou rovnoběžkou severní šířky, a to po dobu tří let. Adrian Block se do Ameriky již nikdy nevrátil, neboť ho zaměstnaly válečné povinnosti. Objevitel, obchodník a voják umírá roku 1627.

První holandská obchodní stanice na Manhattanu, byla postavena naproti dnešního Bowling Green Park a byla pojmenována Fort Manhattan. Byla to v podstatě provizorní dřevěná stavba, poněvadž Holanďané předpokládali, že se na ostrově zdrží jen několik let, než v regionu dojdou kožešiny. V té době neměl vůbec nikdo představu, že by zde jednou mohla stát mnohamilionová metropole.

Nicméně se prokázalo, že země byla mnohem bohatší, než se Holanďanům zdálo. Do Evropy plula jedna loď za druhou, a to vždy napěchovaná cennými kožešinami, které byly k mání ve velkém množství, a to za poměrně nepatrné ceny. Aby se náklady na výkup kožešin ještě snížily, založili vlivní obchodníci monopolní firmu West India Company (Západoindická společnost). Aby společnost uhájila svou pozici na trhu a ochránila svůj majetek, museli kapitáni lodí svést nejednu bitvu se španělskými koráby, a nutno říci, že většinou vítězně.

Firma se rovněž rozhodla posílit své pozice na americkém kontinentě, a to tím, že na Manhattanu založila kolonii. Do této chvíle se jednalo jen o obchodní stanici, ale nyní začali na ostrov připlouvat farmáři a jejich rodiny. Ti kolem pevnosti postavili řadu srubů ve dvou řadách, takže mezi nimi vznikla ulice, Parelstraat, dnes Pearl Street (Perlová ulice) . Správcem kolonie se stal v roce 1624 proti své vůli Cornelius Jacobsen May, který byl za rok nahrazen Williamem Verhulstem, jehož funkční období trvalo také jen jeden rok. Prvním oficiálním guvernérem kolonie Nové Holandsko, se v roce stal 1626 Petr Minuit.

[1] Irokézsky Muh-he-kun-ne-tuk
[2] Mohykánský název řeky byl Usi-a-di-en-uk, čili „Řeka, která kráčí přes hory“
[3] V algonkinském originále – „Dlouhá přílivová řeka