Mládí - Nahkohe

Hledat
Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Mládí

Severovýchodní kmeny > Saukové a Liščí indiáni > Černý jestřáb


05. 09. 2013

Francouz se vrátil, jak slíbil rok později a jeho kanoe byly obtíženy množstvím zboží. Saukové to zboží měnili za kůže a obchod jenom kvetl.

Potom, co Britové vyhnali Francouze, museli jsme se přestěhovat i my. Cestovali jsme do Mackinacu, kde jsme poprvé uviděli našeho nového anglického otce. Také Angličané chtěli s námi obchodovat. Saukové si posléze postavili vesnici v Green Bay ve Wisconsinu u Sac River, která byla pojmenována po našem kmeni. Tady naši náčelníci zasedli k poradnímu ohni s náčelníky Liščích indiánů, se kterými vykouřili dýmku přátelství. I když jsme byli silnější, naši nepřátelé se také spojili a z Wisconsinu nás vytlačili. Naši zvědové pak našli pěkné místo k životu u Rock River v Illinois. Zde jsem postavili vesnici Saukenuk a v rodové linií náčelníků po mém dědovi Nanameskee jsem zde narodil i já.


Saucký válečník


Z dětství si toho moc nepamatuji, dokud od mého narození neuplynulo patnáct zim. Tenkrát jsem si ještě nemohl malovat tvář a nosit chochol válečníků. Teprve když jsem v boji zranil nepřítele, stal se ze mne bojovník. Brzy nato náčelník Muskow hledal dobrovolníky pro válku s Osedžy. Aby lidé poznali, že jsem odvážný, přihlásil jsem se také. V bitvě jsem stál po boku otce, který v souboji zabil nepřítele a skalpoval ho. Nadšen tím, co jsem uviděl, jsem se vrhnul na prvního Osedže a srazil ho tomahawkem. Potom jsem ho proklál kopím a sebral mu skalp. S touto trofejí jsem triumfálně předstoupil před otce. Neřekl nic, ale z jeho pohledu jsem poznal, že je spokojen. Byl to první člověk, kterého jsem v životě zabil. V té bitvě jsme zabili mnoho Osedžů a dlouho měli od nich klid. Do vesnice jsme vstoupili vítězoslavně a já se té noci poprvé účastnil Skalpového tance.

Za několik měsíců jsem vedl sám malou válečnou společnost sedmi bojovníků, se kterými jsem napadl přesilu Osedžů. Zabil jsem jednoho muže a nechal přátelé, ať mu vezmou skalp, zatímco já hlídal okolí. Jelikož byli nepřátelští válečníci stejně dobře ozbrojeni jako my, raději jsme ustoupili. Neztratil jsem během výpravy ani jediného muže a navíc získal skalp. Naši muži uvěřili, že mám dobrou medicínu. Dostal jsem pak výsadu vést proti Osedžům velkou válečnou výpravu, do které se nadšeně přihlásilo na sto osmdesát mužů. Vesnici jsme opustili v dobré náladě, a když jsme prošli velkou pustinou, vypátrali jsme na Missouri vesnici nepřítele. Když jsme byli ve vhodnou chvíli připraveni k útoku, shledali jsme, že je osada prázdná. Naši bojovníci byli velmi zklamaní a rozmrzelí. Rozdělili se proto do skupinek a vrátili se domů. Neúspěch během válečného tažení je totiž přisuzován vůdci. Já s pěti odvážnými muži pokračoval po stopě nepřátel s pevným přesvědčením, že se nevrátíme, dokud nezískáme válečnou trofej. Po několika dnech jsme zabili muže a chlapce a oba skalpovali.

I přesto jsem dlouho nebyl schopen zorganizovat další válečnou výpravu, až do mých devatenácti let. Osedžové mezitím opět posílili a působili nám mnoho těžkostí. Povolal jsem tudíž bojovníky do války a přihlásilo se jich na dvě stě! Z vesnice jsme vyrazili brzy ráno a trvalo to několik dní, než jsme nepřítele vypátrali. Početně byli asi stejně silní jako my.

Pak nastala bitva. Ačkoli jsme byli po dlouhém pochodu dost unaveni, bojovali jsme dobře. Dobře však bojoval i nepřítel a pevně držel pozice. Byli jsme odhodláni buď zvítězit nebo zemřít, což nám dodávalo sílu. Zranili jsme pak a zabili mnoho Osedžů a oni konečně začali ustupovat. Lepší válečníky, než ty, kteří tenkrát stáli po mém boku, bych nenašel. V bitvě jsem zabil pět mužů a jednu ženu a všem jsem vzal skalpy. Ta žena byla zabita nešťastnou náhodou. Osedžů padlo v bitvě asi sto, zatímco Sauků jen devatenáct. Vrátili jsme se domů a slavili velký Sklapový tanec. Osedžové byli na čas opět ochromeni.


Osedžský válečník


Měli jsme nyní prostor věnovat se jinému nepříteli, který zabíjel naše ženy a děti. Šel jsem do války s otcem. K bitvě s Čerokíi došlo u Merrimac (nejspíše Merrimac v Kentucky). Nepřítel nás početně převyšoval a otec byl v souboji zraněn. Dřívě ale než padl, stačil svého soka ještě zabít. Museli jsme ustoupit a já se vrátil na bitevní pole pro otce. Náš kouzelník podle zranění poznal, že je smrtelné. V bitvě jsem zabil tři válečníky.  



Bez komentářů
 
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky TOPlist