David Zeisberger V. - Nahkohe

23. 07.

Delawarové původně obývali pobřeží New Jersey a povodí řeky Delaware. Asi osmdesát let po příchodu Evropanů se část národa přestěhovala na horní tok řeky Delaware River, kde se dostali do sporu s národem Čerokíů, kteří tenkrát žili u Allegheny River. Čerokíové jim způsobili těžké ztráty a zabili i několik významných pohlavárů, proto se přeživší utekli ke svým příbuzným.

I když byl hlavní sagamore kmene velmi pohoršen, trestnou výpravu odložil až na další rok. To už Delawarové žili nějakou dobu v sousedství bělochů, takže neměli nouzi o muškety a střelný prach. Za to Čerokíové měli jenom tradiční zbraně. Když pak Delawarové proti nim vytáhli, Čerokíové museli uprchnout a skryli se na velkém ostrově (Pittsburgh), kde je však Delawarové vypátrali a obklíčili. Vědomi si své bezvýchodné situace Čerokíové požádali Delawary, aby nechali své zbraně odpočívat a zasedli ke společnému poradnímu ohni. Delawarové souhlasili, jenže téměř polovina z těchto Čerokíů s kapitulaci nesouhlasila, takže raději pod rouškou noční tmy utekli a vydali se na jih, kde se usadili na březích Cherokee River.

Samotní Delawarové zůstali na Beaver Creek dlouho a podle jména se ta řeka tenkrát bobry jenom hemžila. Později si však na ono území vznesli nárok Huróni (Wyandoti), podle kterých si právo na vlastnictví tvrdě vybojovali, a tak se Delawaři raději přestěhovali na řeku Allegheny, které ve svém jazyce říkali Alligewinenk, což znamená – Země, do které jsme přišli zdaleka. Běloši řeku nazývají Allegheny a Irokézové Ohio.

Delawarové proti Čerokíům už nebojovali, za to Huróni a Irokézové ano. Na jedné ze svých válečných akcí však Čerokíové (snad nechtěně) napadli i delawarskou vesnici a pobili několik lidí. Tento incident vyvolal mezi Čerokíi a Delawary novou válku, která skončila až někdy v roce 1766 nebo 1767. Čerokíové opět požádali o mír a nakonec přijali Delawary za své „Dědečky.“

Brzy nato Delawarové zprostředkovali mezi Čerokíi a Irokézy mír a smlouva byla dojednána v roce 1768 v misii Brethren. Jinak Delawarové s Irokézy válčili už dlouhá léta, a to i po příchodu Evropanů, přičemž se Irokézové vždycky chlubili, že měli nad Delawary navrch, ale to samé samozřejmě tvrdili i Delawarové. Poté, co se v Pennsylvanii usadili osadníci, přišla k Delawarům irokézská delegace s poselstvím: „Není dobré, když spolu indiánské národy válčí. Nikdo z nás z toho nemá prospěch a nakonec nás to může zničit. Z toho důvodu to chceme napravit. Jeden z národů by měl být Žena, která bude zasedat uprostřed, zatímco ostatní kmeny, tedy muži budou okolo ní. Nikdo by neměl připustit, aby tato Žena byla zraněna. Kdyby to někdo udělal, ostatní se budou ptát: ‚Proč ubližujete této Ženě?‘ Takovým lidem musí být vyhlášená válka."

Tato symbolická Žena nebojuje, protože není válečník, proto je jejím úkolem mezi všemi udržovat mír. Když muži kolem ní válči, ona řekne: „Muži! Co to děláte? Proč se navzájem tlučete? My se bojíme. Cožpak nevíte, že vaše ženy a děti zemřou, když nepřestanete?! Chcete se navzájem vyhladit?‘ Muži to vyslechnou a přestanou válčit.“

Od té doby, co Irokézové uznali Delawary za své bratrance, děti své setry, ustanovili je za onu smírčí ženu.

Symbolická Žena je oblečena do dlouhých ženských šatů, přepásaných širokým wampumovým pásem. V uších má normální náušnice. Dále má tykev naplněnou besortem (medicínou), kterým posvěcuje sebe a ostatní kmeny. Má také paličku na drcení kukuřice a motyku. Toto jsou atributy, ke kterým indiáni přistupují se vší vážností. Jsou to symboly míru, protože zemědělství se dá věnovat jedině v době míru. Ženský oděv nosí ti, kdo neválčí, tedy ženy. Besort měl mužům čistit uši, aby nenaslouchali zlému a věnovali se dobrým věcem. Tato medicína léčila bláznovství a pošetilost.

Pro Delawary, kteří jistě patřili mezi zdatné válečníky, to nebyla žádná potupa, nýbrž pocta. Byl jim svěřen široký wampumový pás míru a řetěz přátelství. Tyto posvátné předměty museli opatrovat s nejvyšší starostlivostí.

Tak to bylo do roku 1755, kdy vypukla válka mezi indiány a bílými lidmi. Irokézové, kteří se do té války zapojili, stáhli sebou i Delawary. Tak si symbolická žena zkrátila šat nad kolena a místo paličky na drcení kukuřice se chopila válečné palice. Na velké radě, která se konala v Pittsburghu, Irokézové trvali na tom, aby Delawarové „vyměnili ženské šaty za bederní roušku, která je v boji praktičtější.“ Jeden z delawarských sačemů se Irokézů zeptal: „Proč chcete Ženu připravit o oblečení? Jestli se tak stane, vězte, že z podzemí vystoupí příšery a budou vás kousat!“

Anglický spojenec Irokézů, sir William Johnson, vzal během války do zajetí mnoho Delawarů, zvláště pak Munseeů. Jejich vesnice na Susquehanně byly zničeny a mnoho Delawarů zemřelo. S Mohykány, Woapanosy (Wampanoagy?) a Irokézy pak Delawarové ze msty válčili tak dlouho, dokud je běloši znovu neusmířili.

Rock fish

Podél Susquehanny, kde žili naši indiáni, což je Friedenshütten, je krásná země a úrodná půda. V tomto regionu byla hojnost jelenů, losů, medvědů, bobrů, lišek a mývalů. Susquehanna je plná ryb, jako jsou Rock Fish – velká a dobře chutnající ryba, která váží až osmnáct kilo. Dále to je Shad nebo May Fish, která na jaře připlouvá proti proudu v ohromných počtech. Indiáni je loví doslova po tisících, a k lovu používají sítě upletené z psího vína.

Shad fish