Hlavní nabídka:
29.08.2012
Yakimové (Ya-
V roce 1855 podepsaly Spojené státy s Yakimy a třinácti dalšími kmeny smlouvu o odstoupení území od Kaskádových hor k řekám Palouse a Snake. Od jezera Chelan až do Kolumbie. Jenže, i když bylo indiánům slíbeno, že běloši budou mít na rezervační území zakázán vstup, přesto tam po desítkách přicházeli osadníci a hlavně horníci. Důvodem byl objev zlata v Colville a na Fraser River. Horníci ignorovali pravidla, kradli indiánské koně a chovali se násilně. Yakimové se cítili být podvedeni,a tak pod vedením náčelníka Kamaiakana, vstoupili na válečnou stezku a zabili několik horníků. Když přišel incident vyšetřit komisař Andrew J. Bolon, byl také zabit. Po něm už do regionu přišlo americké vojsko. Yakimové se spojili s Walla Wally a Cayusy a podnikli řadu nájezdů a svedli několik bitev. Poslední fáze války se nazývá Palouse War. I když byl plukovník George Wright pověřen vyjednat mír, místo toho byla v záři 1858 svedena bitva na Four Lakes (Spokane). Ačkoli se vůdci bojovníků Kamiakinovi podařilo prchnout do Kanady, dalších dvacet čtyři náčelníků bylo zajato a následně pověšeno, či zastřeleno. Zbytek kmene byl přestěhován do menši rezervace Yakima, kde se smísili s jinými národy. Proto není zcela jisté kolik čistokrevných Yakimů tehdy žilo. V roce 1909 bylo v rezervaci 1 900 indiánů.
Sami Yakimové si říkali Waptailnsim – „Lidé od úzké řeky“ nebo Pa'kiut'lema – Lidé z kaňonu“, proto že žili v úzkém průlivu řeky Yakima v Union Gap, kde stála jejich hlavní vesnice. Yakimové se živili lovem lososů, sběrem ořechů, jedlých kořenů a bobulí. Často překračovali hory, aby na Pláních lovili bizony.
Jinak se o Yakimech nedochovaly žádné informace. Je velmi pravděpodobné, že žili stejným stylem, jako Nez Percé a jiné šahaptianské národy.
Dnes žijí v rezervaci Yakima a jejich hlavní příjem pochází z těžby dřeva a zemědělství. Téměř všichni jsou katolíci.