Rodným krajem Pokumtuků byl západní Massachusetts a v roce 1600 jich bylo kolem pěti tisíc. Pokumtukové mluvili algonkinským R-dialektem a byli rozděleni do těchto národních skupin: Agawam, Mayawaug, Nameroke, Nonotuck, Norwottuck, Pachasock, Pokumtuk, Scitico, Squawkeag a Woronoco. Jak to bylo v regionu obvyklé, živili se zemědělstvím, lovem a rybolovem. Žili na březích řeky Connecticut, které říkali Quinnitutqut - Dlouhá řeka. Tímto územím vedly významné obchodní stesky, které poskytovaly kmeni jisté výhody, ale i nevýhody. Jedna z nich byla Mohawk Trail, a byli to právě Mohawkové, kdo Pokumtuky čas od času soužili, protože to byli spojenci mohykánů. K jednomu z největších útoku Mohawků došlo v roce 1606 poblíž Deerfieldu. Když pak začaly kmeny válčit kvůli kožešinám, které dodávali Evropanům, došlo k ostrému střetu mezi Mohawky a alianci Pokumtuků, Abenakiů a Mohykánů v roce 1624 a koalice utrpěla porážku.
Opevněné vesnice Pokumtuků ležely v Housatonic Valley v Berkshire Mountains, a proto zprvu do kontaktu s Evropany moc nepřicházeli. Jenže epidemie neštovic (1633-35) si je našla i tam. Na její následky zemřelo asi pět set Pokumtuků. První anglické obchodní středisko Windsdor, bylo postaveno jižně od jejich hranic. Pokumtukové prodali Angličanům půdu poprvé v roce 1636 a učinili tak Agawamové. Britové tam postavili obchodní středisko (Springfield). V roce 1640 se Pokumtukové kvůli rostoucí agresivitě Moheganů spojili s Narragansetty a Mattabesiky-Tunxy, ale moc jim to nepomohlo.
Války kvůli kožešinám dosáhly svého vrcholu někdy mezi lety 1648-49. Po roce padesát vytvořili algonkini proti Mohawkům koalici skládající se z těchto kmenů: Pokumtuků, Sokokiů, Pennakuků a Mohykánů. Když v roce Mohawkové znovu udeřil, dobře vyzbrojeni algonkini se ubránili a v roce 1663 přešli do protiútoku. Náčelník Onapegun z vesnice Squawkeag napadl i Mohegany. Byl to však dočasný úspěch, ještě téhož roku čelili Pokumtukové těžkému útoku Mohawků. V prosinci napadli Mohawkové se Seneky hlavni vesnici Pokumtuků Fort Hill, ale tentokrát Irokézové narazili. Pokumtukové dokázali útok odrazit a pobít dvě stě nepřátel, což byla citelná rána pro pyšné Irokéze. Na jaře přispěchali Pokumtukům na pomoc Sokokiové a Pennakukové. Pokumtukové nakonec museli svou hlavní pevnost opustit, protože už byli válkou příliš unavení. Uvažovali dokonce o tom, že s Mohawky uzavřou mír, ale jejich spojenci o tom nechtěli ani slyšet. Raději zabili mohawské vyjednavače, kteří už v červnu měli namířeno k Pokumtukům. Nedlouho na to Sokokiové napadli mohawskou vesnici, takže mír byl stejně v nedohlednu. Mohawkové obnovili útoky a Pokumtukové museli opouštět jednu vesnici za druhou. Squawkeag se stal smíšenou vesnicí Pokumtuků, Sokokiů a Nipmuků. Agawamové odešli na jih, zatímco Norwottukové na východ k Pennakukům. Poté, co Mohawkové uzavřeli spojenectví s Angličany, vrhli se na Pokumtuky s novou vervou.
Úleva přišla mezi lety 1665-56, kdy měli Irokézové dost práce s francouzskou řádovou armádou. To už se anglická kolonizace posunula až do země Pokumtuků. Během Války Wampanoagů (1675-76) se většina Pokumtuků přidala k Wampanoagům. Pokumtuky vedl do bitvy náčelník Sancumaču, který dokázal se svými sedmi sty bojovníky porazil anglickou milici u Hadley. V březnu 1676 se Sancumaču spojil s Narragansetty a zaútočil na Northfield, ale hlad byl nakonec stejně mocný nepřítel, jako Angličané. Ti využili indiánského ryboloveckého shromáždění na Turner Falls a pobili na čtyři sta válečníků, včetně Sancumače. V listopadu Angličané vypálili polnosti a Squawkeag a v tomto bodě přestali Pokumtukové de facto existovat. Mnozí se smísili se Sokokii a odešli na sever do Missisquoi, Cowass a St. Francois u Quebecu. Několik malých tlup zůstalo na Connecticut River až do roku 1800, ale většina Pokumtuků (asi šest set na počet) se smísila s Mohykány. Někteří ještě odešli k Nipmukům. Této skupině se začalo říkat Říční indiáni, nebo také Schaghtikokové.
Pokumtukové ze St. Francois bojovali proti Angličanům do roku 1677. Norwottukové byli u napadení Deerfieldu a Hartfieldu. Byli aktivní i během válek krále Williama a královny Anny, kdy společně se St. Francois indiány a Abenakii zuřivě útočili na Novou Anglii. Schaghtikokové byli neutrální.
Šedesát Pokumtuků ze Schaghticok se v roce 1757 odstěhovalo do St. Francois (1757). Byl mezi nimi náčelník, kterému se říkalo Grey Lock. Byl to velice schopný válečným vůdce a opravdový postrach Angličanů. Během války, která byla pojmenována po něm, Grey Lock War (1723-27), terorizoval západní Novou Anglii a Angličané nebyli schopni jej chytit ani zabít. Po letech po něm nakonec Američané pojmenovali nejvyšší horu v Massachusetts.
I když dnes Pokumtukové jako kmen neexistují, jejich potomkové stále žijí ve Spojených státech mezi Vermont Abenakii a v Kanadě mezi St. Francois a Becancour Abenakii.