Mladý americký náčelník - Nahkohe

06. 09. 2013

Později k nám připlul člun s mladým americkým vojenským náčelníkem (poručík Pike) a několika vojáky.  Jejich loď připlula po Rock River a ten mladý důstojník měl sebou tlumočníka.  Američan promluvil k našim lidem, rozdal nějaké dárky a mi mu dali na oplátku maso a jiné jídlo. Jeho řeč byla dobrá. Dal nám nějaké rady a ujistil nás, že náš nový americký otec to s námi myslí dobře. Dal nám také americkou vlajku a my jí pověsili na stožár, ale na jeho pokyn jsme museli sundat „britské barvy“. Také chtěl, abychom odevzdali britské medaile a sliboval, že nám pošle nové, když se vrátí do St. Louis. Medaile jsme mu nevydali, protože jsme chtěli mít dva otce.

Poslali jsme běžce k Liščím indiánům, kteří od nás tábořili jen několik kilometrů. Vzkázali jsme jim, aby se k Američanům chovali dobře, až k nim přijdou. Ti cestovali až k Horní Mississippi, a pak se vrátil do St. Louis a my dále obchodovali s Angličany. Udělali jsme dobře, že jsme ty britské medaile nedali pryč. Jak jsme se od obchodníků dověděli, náčelníci od Horní Mississippi, kteří ty medaile odevzdali, nové nikdy nedostali. Nebyla to chyba toho mladého důstojníka, to byl dobrý člověk. Byl odvážný muž a zemřel ve státních službách.

Několik měsíců poté, jeden z našich mužů zabil Američana a byl za to uvězněn v St. Louis. Svolali jsme kmenovou radu a přemýšleli, co pro našeho bratra budeme moci udělat. Pověřili jsme Quahquameho, Paspepaha, Oučequaka a Haushequarhiqua, aby šli dolů do St. Louis a tam navštívili amerického otce. Měli za zabitého nabídnout výkupné, abychom smyli prolitou krev a urovnali naše vztahy. To je náš způsob, jak zabránit krevní mstě a dalšímu zabíjení. Mysleli jsme, že to tak dělají i bílí lidé.

Massika a Wakausasse

Společnost našich vyjednavačů vyšla s požehnáním celého národa, který měl naději, že to dobře dopadne. Příbuzní zatčeného indiána měli načerněné tváře a postili se v naději, že se Velký duch nad nimi smiluje a vrátí otce dětem, které pláčou a manžela truchlící ženě. Quahquameho společnost byla pryč dost dlouho a když se vrátila, utábořili se muži nedaleko našeho tábora a celý den se k nám nepřiblížili. Vypadalo to, že mají na sobě pěkné kabáty a medaile. Zdálo se, že přinášejí dobré zprávy. Druhý den ráno bylo v poradním domě tolik lidí, že tam prakticky nebylo k hnutí. Quahquame přistoupil se svými muži a promluvil: „Po našem příchodu do St. Louis jsme se sešli s naším americkým otcem a vysvětlili jsme mu, proč jsme přišli. Americký otec nám řekl, že potřebuje půdu. Souhlasili jsme s tím, že by si mohl vzít zemi mezi řekou Mississippi a Illinois. Když byl obchod uzavřen a smlouva podepsána, čekali jsme, že bude náš bratr propuštěn a vrátí se s námi domů. Jenže Američané ho zastřelili.“

To je vše, co si s té doby pamatuji. Zdá se, že celý ten čas, co byli naši vyjednavači v St. Louis, byli opilí. To je vše, co jsme věděli o smlouvě z roku 1804. Za ty pozemky jsme dostávali 1000 dolarů ročně. S takovou smlouvou jsme nemohli souhlasit. Čtyři lidé neměli právo takovou smlouvu podepsat. Za tolik půdy bychom měli dostat daleko větší cenu. Mohl bych toho říci daleko více, ale nechci. To byl počátek našich problému s Američany.

***
Smlouva ze St. Louis z roku 1804

Prodejní smlouva byla skutečně uzavřena mezi náčelníkem Quahquamem a guvernérem Williamem Henry Harrisonem. Podepsána byla třtího listopadu 1804 v Portage des Sioux, ale oficiálně nese název „Smlouva ze St. Louis z roku 1804“. Cena byla indiánům vyplacena formou zboží v hodnotě 1 000 dolarů, které jim bylo dodáváno jednou ročně. Saukové dostávali zboží za 600 dolarů a Liščí indiáni za 400. Američané za tento pakatel dostali ohromný pás půdy táhnoucí se od severovýchodu Missouri, přes Illinois až po jižní Wisconsin. Saukové byli s podmínkami smlouvy velmi nespokojeni a samotný Černý jestřáb jí doslova nenáviděl. Smlouva byla totiž podepsána za absence všech významných kmenových vůdců, kteří by s jejím zněním nikdy nesouhlasili. Na prodaném území se nacházela také hlavní vesnice Saukenuk.

***
Zebulon Pike

Zebulon Pike (05. 01. 1779 – 27. 04. 1813) se narodil v New Jersey v rodině důstojníka, který bojoval po boku George Washingtona. Pike dospíval na vojenských základnách středozápadu (Ohio a Illinois). V roce 1794 se připojil jako kadet k pluku svého otce. V roce 1799 byl už v hodnosti poručíka. V roce 1801 si vzal za ženu Clarissu Harlow Brownovou a pokračoval v budování své vojenské kariery. V roce 1805 dostal za úkol objevit prameny řeky Mississippi, což byla ona expedice, při které navštívil kmeny Sauků a Liščích indiánů. Pike se účastnil ještě mnoha expedicí a na jeho počest byla pojmenována hora Pikes Peak, nejvyšší vrchol coloradských hor s nadmořskou výškou 4 302 metrů. Na generála byl povýšen v roce 1803. Zebulon Pike zemřel během války roku 1812 na následky zranění, které mu způsobil náhodný výbuch.