Hlavní nabídka:
Před dávnými léty se jeden významný lovec toulal po lese a stopoval zvěř. Jak se tak procházel mezi stromy, zaslechl z dálky velmi příjemnou hudbu. Ať poslouchal, jak poslouchal, nemohl odhadnout, odkud se to ozývá. Byl to zvuk, který jaktěživ neslyšel a nepodobný ničemu, co doposud znal. Když si myslel, že už se dostal ke zdroji, les utichl.
Druhý den už žádnou hudbu v lese neslyšel, ale když si šel v noci lehnout, navštívil ho ve snu Pán života a řekl mu, ať se celý důkladně umyje a pak že to možná opět uslyší. Lovec se tedy důkladně očistil a vrátil se do onoho hlubokého lesa. Když ke své radosti hudbu uslyšel, důkladně se zaposlouchal a poznal, že by se ten zvuk dal napodobit. Našel si rostlinu s vysokým zeleným stonkem a dlouhými špičatými listy a pokusil se ji nožem odříznout. Když byl s řezem asi vpůli, poraněná část rostliny se zahojila. Zkusil tedy řezat nanovo, ale dopadlo to stejně. Lovec pochopil, že našel něco velmi cenného, tak to vzal sebou domů. Usušil rostlinu nad ohněm a rozdrtil ji. Nasypal si trochu prášku na své nezhojené zranění, a to se ihned zahojilo. Tak Pán života naučil indiány poznávat léčivé rostliny.
Irokézové používali medicínu tak, že vzali malou dřevěnou misku a naplnili ji tekoucí vodou z potoka. Misku společně s tabákem položí k ohništi a kouř z tabáku odnáší Pánu života slova modlitby. Medicína se položí na kousek kůže hned vedle misky s vodou, pak se rozdrtí na jemný prášek, který se dřevěnou lžíci nasype ve třech bodech na hladinu vody. Prášek musí na hladině tvořit trojúhelník.
*
* *
Medicinman prášek pozorně pozoruje, a pokud zůstane na hladině, nemocný se uzdraví. Jestli se prášek ponoří, nemocný nemá naději a zemře.
Jednou za půl roku, na jaře a na podzim, pořádají Irokézové velký svátek. Noc před oslavnou se v posvátné chýši sejdou medicinmani a náčelníci. Uvnitř musí být naprostá tma a hořet smí jenom oheň. Nepovolaným je vstup přísně zakázán. Vedle ohniště se položí medicína a tabák. Všichni začnou zpívat píseň, která je o tom, že se sem dostaví vrány a mnoho jiných ptáků a také zvířat, jejichž mozky jsou součásti medicíny. Na konci písně zpěváci napodobují krákání vrány, písně ptáků, vytí vlka atd.
Třikrát za noc se pronáší modlitba a obětuje se tabák na žhavém uhlí. V modlitbě se prosí o ochranu lidí před zraněními, a když se tak přece jenom stane, ať medicína zranění zahojí.
Během obřadu nesmí z chýše nebo do chýše nikdo vstoupit a nikdo nesmí spát. Před úsvitem na sebe vezme hlavní obřadník jelení hlavu a napodobuje křik vrány. Pak přistupuje k dalšímu, který předvede hlas jiného ptáka, či zvířete, a tak to pokračuje dále.
Jakmile se rozední, obřadník vezme kachní zobák a namočí ho do medicíny. Ten pak pečlivě zabalí do několika vrstev kůže a schová ho do příští slavnosti. Když se medicína používá v praxi na léčení, zpívá se u ní píseň, kterou onehdy slyšel onen lovec, který našel léčivou rostlinu.
Každý medicinman má dostatečné zásoby medicíny, kterou přechovává ve vaku. K léčebné směsi přidává rovněž rozdrcené kořeny kukuřice, dýní, révy, atd. Medicína je zvláště účinná na válečná zranění.