Náčelníci II. - Nahkohe

22. 09. 2013

Apuckshunubbee

Náčelník Apuckshunubbee se narodil někdy kolem roku 1740 do prominentní rodiny a klanu. Po matce měl nárok na náčelnický úřad a o jeho výchovu se postarali bratři, jak velela klanová tradice. Z mladíka vyrostl urostlý, metr osmdesát vysoký muž s přemýšlivým pohledem. Přesto byl náčelník hodně náboženský založený a pověrčivý.

Apuckshunubbee se stal roku 1801 divizním náčelníkem západní skupiny Okla Falaya (západní Mississippi) a jako takový vyjednal a podepsal četné smlouvy, včetně Treaty of Mount Dexter, Treaty Fort St. Stephens a Treaty Doak Stand. Čoktawští vůdci doufali, že určitým odstupem kmenového území zastaví příliv osadníků, ale nestalo se tak. Přicházeli stále noví a noví a vláda nebyla schopna, anebo ani nechtěla plnit smluvní závazky.

Náčelníkovi bylo již osmdesát let, když se roku 1824 vydal s divizními kolegy (Mushulatubbee a Pushmataha) do Washingtonu protestovat proti porušení smlouvy z Doak. Apuckshunubbee však do hlavního města nedošel, poněvadž si ho v kentuckém městě Maysville našla smrt. Jsou dvě verze, jakým způsobem starý náčelník zemřel. Podle jedné měl spadnout z hotelového balkonu a zlomit si vaz. Podle té druhé spadl z útesu. Náčelníkovy ostatky byly přinesený do Mississippi a pohřbený v jeho rodné vesnici.

V novinách Maysville Eagle bylo napsáno: „Velký náčelník Apuckshunnubbe si středečního večera vyšel po večeři v Captain Langhorne’s k řece. Cestou však ztratil směr, přepadl přes pobřežní pilíře a ošklivě si zranil hlavu i jiná místa na těle. Byla to smrtelná zranění. On ležel v úplném bezvědomí až do páteční noci, než jeho duše odletěla k Velkému duchu.“ - Earl White, Čoktawa

Smrtí Apuckshunubbeeho a Pushmatahy přišel kmen o velmi zkušené vůdce. Čoktawům bylo jasné, že volbou Andrewa Jacksona prezidentem (1828) tlak na vystěhování nepoleví.

***
Peter Perkins Pitchlynn

Peter Pitchlynn, indiánským jménem Hat-choo-tuck-nee (Želva Kajmanka dravá) se narodil třicátého ledna 1806 v Noxubee County (Mississippi). Jeho matka byla míšenka Sophie Folsom, dcera čoktawky Natiky a obchodníka Ebenezera Folsoma. Sophiino čoktawské jméno bylo Lk-lo-ha-wah (Milovaná, ale ztracená). Jeho otec byl skotského původu a od mládí vyrůstal mezi Čoktawy. Za prezidentství George Washingtona sloužil, jako tlumočník. Se Sophii se vzali roku 1804. Z matčiny strany byl Peter dědičným náčelníkem.

Peter byl poslán do internátní školy v Tennessee a později navštěvoval akademii v Columbia (Tennessee). Když dokončil školu, pokračoval ve studiu na univerzitě v Nashville, jenž tehdy patřila mezi nejlepší ve Státech. Peter promoval roku 1827, jako jeden z dvanácti studentů. Poté se vrátil do rodného Mississippi a začal farmařit.

Mladý Pitchlynn se oženil s Rhondou Folsom, sestřenici, se kterou měl několik dětí. Když potomkové odrostli, byly poslání na studia. V tom čase Peter ovdověl, ale s dětmi si pravidelně dopisoval. Prvorozený Lycurgus studoval v Tennessee a druhorozený Peter v georgijském Oxfordu. Peterovi kluci byli z divokých vajec. Lycurgus a Leonidas byli v roce 1857 odsouzeni a uvěznění za násilné napadení. Otec pro ně získal odpuštění přímo od presidenta Johna Buchanana. V roce 1860 Peter junior zastřelil vlastního strýce Lorenza Harrise, který měl za ženu otcovu sestru Elisabeth Pitchlynn. Někdo tvrdí, že k zabití došlo v sebeobraně. Peter junior se později oženil s vdovou Caroline Lombard, se kterou měl jednu dceru.

Pitchlynn celý život usiloval o zlepšení životních podmínek lidu jeho kmene. Chtěl prosadit úplný zákaz prodeje alkoholu na kmenovém území a propagoval všeobecné vzdělání. Přesvědčil radu, aby souhlasila se založením čoktawské akademie v Blue Springs (Scott County, Kentucky, 1825). Škola do svých lavic přijímala i děti jiných domorodých kmenů. Pitchlynn byl členem školní rady a zpracovával čtvrtletní zprávy.

V roce 1830 byl zvolen do kmenové rady a často sloužil jako tlumočník při jednání kmene s americkou vládou. I on byl mezi těmi, kteří se museli ve třicátých létech vystěhovat do Oklahomy. Jednou se s náčelníkem potkal na parníku plujícím po řece Ohio Charles Dickens, jenž takto popsal své dojmy: „Byl to pozoruhodně pohledný muž mající dle mého soudu asi čtyřicetiletý. Měl dlouhé černé vlasy, orlí nos, široké lícní kosti a opálenou pleť. Jeho pohled byl jasný a pronikavý. Říkal, že Čoktawů bylo dvacet tisíc, ale nyní jich každý den stále ubývá. Několik málo jeho náčelnických bratří se muselo přizpůsobit civilizací, protože to byla jediná šance na přežití. Takových mnoho nebylo, zbytek kmene žil tak, jak byl zvyklí. Sám mi řekl, že pokud se nepřizpůsobí, zaniknou před dlouhými kroky postupující civilizace.

Když jsme si na rozloučenou potřásli rukama, povzbudil jsem ho, ať jistě přijede do Anglie, kterou tak toužil vidět. Doufal jsem, že bych ho jednoho dne mohl zase vidět, tak jsem ho ujistil, že bude dobře přijat a laskavé s ním bude zacházeno. Toto ujištění jej očividně potěšilo a pozvedlo mu náladu. Byl rád, že Anglie pomáhá indiánům, když potřebují pomoc.

Choval se, jako opravdový a vznešený džentlmen, když se přesunul k další společnosti lidí na lodi. Brzy poté mi poslal litografii s jeho portrétem a já jí pečlivě uchovávám na památku naší krátké známosti.“

V roce 1840 ho kmenová rada jmenovala učitelem a dozorcem čoktawské akademie. Následující rok musela být instituce přestěhována do Oklahomy a Pitchlynn usiloval o to, aby byla přístupná i pro děvčata. V roce 1845 cestoval s divizními náčelníky do Washingtonu. Toho roku Čoktawové společně s Čerokíi americké vládě navrhovali, aby byli uznávání, jako nezávislé národy na vlastním svrchovaném území a jistě, že to neprošlo. Naopak v roce 1847 Pitchlynn pomáhal další vlně vystěhovalců při organizaci přepravy parníkem po Mississippi. Na počátku Občanské války (1861), přebýval ve Washingtonu, ale okamžitě se vrátil do Oklahomy v naději, že se spor jeho lidem vyhne. Navzdory snaze o neutralitu byli Čoktawové do válečného víru stejně vtaženi.

V roce 1864 byl Peter Pitchlynn zvolen vrchním náčelníkem kmene a úřad zastával do roku 1866. Potom, co uspěl jako náčelník, vrátil se do Washingtonu, jako delegát jednající ve prospěch Čoktawů. Chtěl dokázat, že předešlé smlouvy byly uzavřeny pod nátlakem Spojeným států (1830), a aby to dokázal, shromažďoval potřebné materiály. V té době se stal luteránem a dokonce členem zednářského řádu. Pitchlynn se nebál oslovit presidenta a několik kongresových výborů v zájmu ochrany čoktawských území.
Peter Pitchlynn zemřel roku 1881 a byl pochován na kongresovém hřbitově.

„Podle národní tradice přišli první Čoktawové z ňader ohromného moře. Když se poprvé objevili na Zemi, bylo jich tolik, že pokryli celý písčitý břeh oceánu… v proudu času žel velké množství lidí podlehlo chorobám… jejich cesta pak vedla napříč řekami, přes hory, skrz neprostupné lesy a přes nekonečné prérie… byli velice rádi, když spatřili moundy postavené v nádherných údolích, do kterých přišli. Tak Pán života poznal, že to jsou vděční lidé.“ – Peter Pitchlynn