Prameny vody a krve - Nahkohe

8. 9.

Prameny vody a krve

Kdysi dávno udeřilo na ostrov Long Island strašlivé sucho, až se indiáni museli modlit o vodu a déšť. Je pravda, že vodu mohli čerpat z jezera Ronkonkoma, ale to bylo příliš daleko a navíc, lidé se báli tamních strašidel. Zjevovala se tam bledá dívka, která ve světélkující kánoi pátrala po svém ztraceném milenci. Pak tam byli silní strážci, které pověřil Pán života, aby hlídali jezerní ryby, protože to byli lidské duše čekající na vysvobození.  

Lidé se kvůli suchu shromáždili kolem vesnice a ve skupinách se modlili za vodu. Nakonec se ozval mocný hlas Pána života, který vyzval náčelníka, aby do vzduchu vystřelil šíp a sledoval ho, až kam dopadne. Tam totiž vyrazí pramen čerstvé a čisté vody. Náčelník poslechl, a tam kde šíp dopadl, vskutku vytryskl kři1šťálově čirý pramen. Indiáni radostně křičeli a běželi ke zřídlu, ze kterého dychtivě pili a oplachovali si tváře. Na počest začali tomu místu říkat Hill of God, Manitou Hill, nebo Manetta Hill. Indiáni se tam usadili a žili tam dlouhou dobu v míru a Pán života se na ně usmíval. Zabývali se výrobou wampumů, které prodávali do vnitrozemí, a díky tomu se jim dobře dařilo. Také si vykopali kanál, aby k moři nemuseli tahat kánoe a vůbec vymysleli mnohé věci pro usnadnění života.

Když u ostrova přistáli Angličané, shledali, že domorodce nemohou jen tak ošidit, proto se jejich velitel John Bull rozhodl, že je obelstí. Dohodl se s indiány, že s nimi uzavře smlouvu a domluvil si schůzku. Bílí vojáci si ovšem připravili kanóny, které indiáni dosud neznali, a když se domorodci dostavili na schůzku, spustili Angličané palbu. Mnoho indiánů zemřelo, a ti kteří přežili, utekli do hor. Angličané se stali pány severního břehu a místo, na kterém došlo k masakru, se jmenuje Whale’s Neck. Pán života se kvůli této nespravedlnosti velmi rozhněval, a proto způsobil, aby ze země prosakovala místo vody krev, a proto už tam nikdy nerostla tráva.

Ztracené stříbro  

Když na břehu Little Neck na Long Islandu pršelo, déšť v blátě odhalil malé stříbrné valounky. V čase, kdy na ostrově žili ještě Montaukové, občas nějaké stříbro nasbírali a v bělošské osadě je vyměnili za tabák a rum.

Zdánlivě nekonečná zásoba stříbra velice rozrušila chamtivé srdce jistého Gardinera, který žil na samotě uprostřed ostrovní divočiny. Žádný z indiánů mu však nechtěl prozradit, kde se naleziště nachází. Gardiner proto k sobě pozval jednoho starého náčelníka, opil ho a loudil z něj informace o nalezišti. Opilý Montauk se nechal unést, a tak zavedl Gardinera na jílový břeh a ukázal mu ložisko stříbra, které se hezky jiskřilo na slunci. S nadšeným výkřikem začal Gardiner vydlabávat valounky holýma rukama a rozkošnicky u toho chrochtal, ale hned nato se mu v tváři mihnul stín zla. Gardiner se rozhodně nechtěl s nikým o poklad dělit, proto vytrhl starému indiánovi z poza opasku tomahawk a zabil ho. Tělo pak odvlékl k nedalekému keři a ukryl ho pod větve a kameny. Spěchal pak domu pro vozík a náčiní, aby do západu slunce poklad vykopal. Když celý vzrušený otočil plný vozík směrem k domovu, těšil se, jak si bohatství pořádně užije. Jenže pak uslyšel z poza keře nářek a hned na to spatřil bledou postavu, jak vystupuje z houští. Děsivé zjevení se k němu přiblížilo, vztáhlo k němu ruku a hrdelním hlasem něco proneslo. Znělo to strašidelně a výhružně, jak když vítr kvílí mezi pustými skalisky.

Vyděšený Gardiner se co nejrychleji vrátil domů a ve světle lucerny odnosil poklad do sklepa. Jaké pak bylo jeho zděšení, když se šel druhého dne ráno bohatstvím pokochat. Místo hromady stříbra, spatřil ve svém sklepě jen hromadu šedého prachu. Starý indián jeho poklad proklel.

Wyandank  

Na Brooklyn Heights (v místním jazyce Ihpetonga) byl vysoko položený les, který Kanarseeové pokládali za posvátný a vyráběli tam wampumy. Ráno odtud vzhlíželi na vycházející slunce, které se na obzor vyhouplo za vodami u Montauk Point a dál nebem cestovalo přes Long Island a přitom rozjímali o duchovnu. V té oblasti bylo i mnoho mohylových hrobů, kde hrdinové v tichosti čekali na to, až budou povolání do země slunce západu. Kraji se říkalo Monuments Mountain a Sacrifise Rock a mohyly se nacházeli i na jiných místech  

Na Whooping Boy’s Hollow, kde indiáni zabili bílého chlapce, se za bouřných večerů ozýval dětský pláč. Podle starších legend to však byl hlas rozhněvaného kouzelníka, který zabil Wyandanka, náčelníka Montauků, kterého pak příbuzní pohřbili na východním konci ostrova. Byl to oblíbený válečný vůdce, který v bitvě vydával pokřik napodobující hlas orla. Když zakřičel, lidé říkali že Montauk Wyandanka vyrazil za kořistí. Z boje vycházel hrdina vždy, jako vítěz, proto na něj kouzelník žárlil. Když jeho vztek dosáhl vrcholu, sledoval válečníka tajně na Long Island, odkud chtěl proti sokovi poštvat zloduchy. Jednalo se snad o nějakého obra od Blood Stone Rock. Kouzelník se ukryl mezi skalami, prováděl zlá kouzla, vzbudil toho obra, který následně Wyandanka zákeřně zabil.

Ta věc se stala časem veřejně známa, proto se několik mladých mužů rozhodlo, že se na zlém muži pomstí. Za večera se vydali do kopců a plížili se ke kouzelníkovu táboru, až byli téměř na jeho dosah. Jenže božská spravedlnost zasáhla dříve. Od moře se totiž přihnal temný mrak, ten popadl kouzelníka a odnesl ho k oceánu. Kvůli jeho křiku se tomu místu říkalo Whooping Hollow, protože se tam kouzelník vracel za zimních bouří.

Žárlivý duch

 V Pennsylvanii bývalo čiré jezero, u kterého stávala vesnice Leni Lenapů (Delawarů). Stála na velice pěkném místě a žil v ní mladý válečník Onoko. Byl to známý hrdina, který sám zabil medvěda na Mauch Chunk (Medvědí hora) a srdcem oddaná mu byla krásná Wenonah. Onoko byl ve válce a lovu tak úspěšný, že vzbudil v srdci žárlivost Mitche Manida.

Když se jednou za slunečného dne plavil Onoko s Wenonah po jezeře, Mitche vystoupil zpoza hor a zle se tvářil. Byl strašný ve své zlobě, když mu kolem hlavy duněly hromy a blesky mu šlehaly z očí. Mocný duch pak pravicí udeřil do hor a tou strašnou ranou v nich způsobil průrvu. Tou průrvou se začala z jezera valit voda, která ve zpěněném proudu unášela Onoka s Wenonay. Ti dva věděli, že nemají šanci, tak se navzájem tiskli v těsném objetí a zmizeli v peřejích. Tak vznikly vodopády na Lehigh River a Mitche odešel do hor.