Hlavní nabídka:
Gloucesterská parta
V době francouzsko indiánské války Wampanoagů byl v ulicích Gloucesteru slyšet dupot těžkých nohou a na tváři měsíce byl vidět indiánský luk a skalp. Ale nejen tam se děly podivné věci. V Maldenu slyšeli dunění děl a víření bubnů. V Plymouthu zase drnčela okna průjezdem neviditelných jezdců. A na Cape Ann přitáhla bojová skupiny francouzských a indiánských válečníků, které se nikdy nepodařilo zneškodnit, proto se rozšířila fáma, že to jsou fantomové. Žádní nepřátelé z masa a kostí, ale nějací přízrakové působící v oblasti velké neplechy. Od té doby, kdy se poprvé objevili, byl Cape Ann před „strašidelnou ligou“ pod neustálou vojenskou i duchovní ochranou.
Ebenezer Babson se jednou v létě pozdě v noci vracel domů a viděl dva muže utíkat od jeho domu a mizet v poli. Doma mu řekli, že žádnou návštěvu neměli, tak se jal vetřelce pronásledovat z obavy, že ti dva snovou nekalé úmysly. Neznámí se však ztratili se v bažinách. Babson zburcoval vojenskou posádku a muži zřetelně slyšeli hluk dupotu mnoha nohou. Když však otevřeli dveře ubikace, spatřili ve tmách jen dvě mizející postavy. Pak už byl klid.
Další noc pronásledovali tito neznámí zdejšího velitele. Ten předpokládal, že se jedná o Francouze, neboť měli bílé fiží, vesty a lehké zbraně. Neznámí se pak zjevovali ještě několik dní a čtvrtého července jich bylo už půl tuctu. Vojáci na ně podnikli výpad a Babson tři potížisty prý dostal jediným výstřelem. Zakrátko se mu však dostalo odpovědi, když mu kulka prosvištěla těsně kolem ucha a zaryla se do stromu. Četa se přiblížila k místu, kde měly ležet oběti toho pozoruhodného výstřelu. Ovšem nebožtíci si klidně vstali a uháněli bezstarostně pryč, jako by se jim nic nestalo. Vojáci se za nimi pustili a jednoho zahnali na místo odkud nebylo úniku a vypálili na něj. Když se pak dým ze střelného prachu rozplynul, rozplynul se v něm i ten fantom. Bylo to strašidelné, o to víc když se nad močálem nesly hlasy v neznámém jazyce. Richard Dolliver posléze narazil na jedenáct nepřátel provádějících nějaký rituál a chtěl je rozehnat výstřelem z pistole. Marně tak. Přízrakové dále číhali v oblasti mysu, dokud na všechny osadníky nepadla hrůza. Domnívali se, že to satan poslal na dobrý lid z Gloucesteru démony v podobě indiánů a Francouzů. Bylo to hrozné. Po setmění se děly strašidelné věci. Křik a zjevení. Babsonovi se jednou objevil zjev přímo před hlavní jeho pistole a ta jenom zaprskala, když se přízrak pohrdavě zašklebil. Jedné noci se z lesa vynořil nepřátelský houf a vydal se k opevněnému srubu střeženého dvaceti střelci. „Jestli jste duchové či ďáblové, překazím vám to!“ zvolal jejich kapitán. Pak z si z kabátce utrhl stříbrný knoflík, naládoval ho do flinty a vystřelil. A jako obvykle s mizejícím kouřem muškety zmizeli i nepřátelé. Stříbrná kulka dokázala, že nejsou lidského původu. Noc se chýlila ke konci, když se ozval známý jek ďábelských slídilů. Tentokrát obránci zbraně odložili a uchýlili se k modlitbám. Jakmile zazněly biblické žalmy, rozednělo se a nezvaní hosté s jekem zmizeli. Od té doby se v Gloucesteru již nikdy nezjevili.