Miamiové - Nahkohe

Domovem Miamiů bývala Indiana a přilehlé oblasti v Illinois a Ohiu. Miamiové rozhodně patřili mezi silné kmeny. V roce 1600 jich bylo kolem patnácti tisíc. Miamiové si říkali Twighttwee, což je výraz, který vyjadřuje křik Jeřába, který byl totemovým symbolem proroka Atchakangouena. Název Miami pochází od Odžibwejů a v překladu znamená „Lidé z poloostrova“ (1)


Miamiové se řadí mezi algonkinské kmeny a jejich řeč je velice podobná jazyku Illinoiů. Kmen Miami bylo volné sdružení šesti na sobě nezávislých kmenů: Atčakangouenů, Kilatikaů, Mengkonkiaků, Pepikokiaků, Piankašawů a Weů.

Malá želva

Miamiové byli pěstiteli několika variant zvláště kvalitní bílé kukuřice. Letní vesnice stavěli v říčních údolích, kde byla kvalitní půda. Jejich domy tvořila dřevěná konstrukce vypletená rákosím a vymazaná blátem. V každé vesnici byl dlouhý poradní a obřadní dům. Po žních se lidé věnovali lovu buvolů, a potom se rozdělili do zimních táborů. Miamiové byli známí tím, že mluvili pomalou a zdvořilou řečí. Rádi se hezky oblékali a zdobili, zvláště náčelnici si na to potrpěli. Tetovala se obě pohlaví. Ženy, které se dopustily nevěry, byly zabity, nebo jim byl uříznut nos.

Miamiové se i kulturou velmi podobali Illinoiům tak, že si je Francouzi zpočátku pletli, a přitom se oba kmeny nenáviděly. Náčelnictví bylo dědičné, ale nemělo příliš velkou politická a společenskou moc. Od 17. století si Miamiové osvojili náboženství Midewiwin, která získala velký vliv. S příchodem Evropanů a misionářů začala náčelníka volit kmenová rada. Miamiové, krom Piankašawů a Weů, byli snad jediní algonkini, kteří nemuseli během Bobřích válek prchat před Irokézy. Naopak, stali se jejich spojenci v boji proti Illinoiům. Piankašawové a Weové však museli odejít do Wisconsinu, a tam se občas střetli s Winnebagy. Weové se spojili s Maskouteny a odešli více na severovýchod. Byli to pravděpodobně první Miamiové, kteří se v Green Bay potkali s Francouzi[2]. Oficiálně se Francouzi s Miamii setkali v roce 1668, když výprava Nicolase Perrota přišla do vesnice Piankašawy na Fox River. V roce 1673 se Weové od Maskoutenů oddělili a přestěhovali k Chicagu.

Miamiové zpočátku s Francouzi spolupracovali, ale kvůli konkurenčním zájmům se brzy dostali do křížku. Když La Salle navázal obchodní styky s Illinoi, poštvali proti nim obchodnici z Green Bay Miamie a Maskouteny. Měli také bránit La Sallemu v průchodu kolem jezera Michigan. La Salle přesto zakládá Fort Crevecoeur[3] na kterou vzápětí útočí Irokézové s Miamii a zabíjejí stovky Illinoiů.

Francouz Allouez zakládá v jižním Michiganu na St. Joseph vesnici Miamiů a na řece Kankakee objevuje dvě tlupy Mohykánů, kteří žili mezi Miamii. Irokézové se kvůli tomu netvářili nadšeně, ale více jim vadilo, když ve své zemi povolili pobyt Šavanům. Později se Miamiové soustředili kolem Fort St. Louis v Missouri. Tam spojenecké kmeny tvrdě porážejí Irokéze[4]. La Salle mezitím zprostředkovává nejistý mír mezi Illinoi a Miamii. Miamiové v roce 1688 opouštějí Missouri a vracejí se do Indiany. Od roku 1700 se nejvíce Miamiů usadilo na horním toku řek Wabash a Kankakee, zatímco Piankašawové a Weové sídlí na dolním Wabash.

Poté, co Cadillac zakládá Fort Ponchartain, jsou tam ve vesnici Ouatanon i Miamiové a učí se Midewiwin. V roce 1706 zabíjejí Ottawové pět miamijských náčelníků a dochází ke krátké válce, která si vyžádala životy 50 Miamiů a 30 Ottawů. Během První války Liščích indiánů se Miamiové opět pouštějí do Illinoiů – Peoriů. Vzhledem k tomu, že Miamiové si s Francouzi moc nerozuměli a raději se obraceli na Angličany. Mezi lety 1714 a 1717 řádila v údolí Mississippi neznáma epidemie, která způsobila Miamiům vážné ztráty. Francouzi staví pro Miamie obchodní střediska Fort Miami, Ouatanon a Vincennes, ale bez velkého účinku. Většina Miamiů raději cestuje o britského Oswega.

Náčelník Memeska nakonec Britů povoluje založit obchodní stanici Pickawillany přímo ve své zemi. O útoku Francouzů a indiánů na tuto vesnici hovoří Malý měsíc.

Do Francouzsko indiánské války se Miamiové moc nezapojují. Více doplatili na epidemii neštovic, která se jako velká vlna přihnala z Ohia. Během Pontiakovy války Miamiové chránili britské zajatce, ale nebojují. Po válce Miamiové Pontiakovi umožnili, aby se usadil v Indianě, ale naléhali na něj, aby se s Angličany usmířil.

Když začala válka o Ohio a Kentucky, překvapila Miamie brutalita s jakou postupoval Roger Clark proti britským indiánům. Počátkem roku 1786 žilo dolním Wabash přes 400 Američanů, kteří pěstovali kukuřici a pálili z ní kořalku. Tu pak prodávali indiánům v širém okolí. Weové chtěli tyto Američany pobít, ale Francouzi z Vincennes je od toho zrazovali. Někdo dokonce donesl tuto informaci Američanům a Clark měl důvod k dalšímu tažení na Wabash, ale jeho nadřízeny Harmar akci odvolal.

Wabašské kmeny chtěly s Američany uzavřít separátní mír, ale když je v létě 1789 napadla kentucká milice, chopili se zbraně. Piankašawové a Kikapové napadli osady v Illinois. Hlavním válečným vůdcem svazu se stal Michikinikwa – Malá želva, ale svaz disponoval dalšími schopnými vůdci. V těle Malé želvy kolovala krev Mohykánů, poněvadž jeho maminka pocházela z tohoto kmene. Frakce Miamiů a spojeneckých kmenů pak uštědřila drtivou porážku generálům Harmarovi a St. Clair, jak vzpomínal Malý měsíc. Když táhl Ohiem generál Wayne, Malá želva už bojovat nechtěl. Piankašawy a Wey donutil generál tím, že vzal jako rukojmí jejich ženy a děti. Po bitvě na Fallen Timbers zničila armáda i vesnice Miamiů na horní Maumee. Po uzavření smlouvy ve Fort Greenville, museli Miamiové odstoupit Státům velkou část svých zemí. Malá želva se usadil na Eel River[5] a posléze jej Američané zvou na návštěvu do Washingtonu, kde mu americký prezident věnoval šavli. S tou Malou želvu také pohřbili. Náčelník svá zbylá léta věnoval tomu, aby byla mírová smlouva dodržena. Nechal dokonce Miamie očkovat proti neštovicím, což bylo pokrokové, jenže proti alkoholismu byl bezmocný. A že to byl velký problém, dosvědčují americké záznamy. Z 286 Miamiů žijících v roce 1847 v Kansasu bylo 165 alkoholiků.

Díky dluhům, které Miamiové měli povětšinou u obchodníků s kořalkou, je guvernér Indiany Harrison, snadno přesvědčil k prodeji půdy. Během deseti let získal Harrison pro Státy celých 21. milionů akrů půdy za velmi nízké ceny.

Během Tekumsehových aktivit, dokázal Malá želva držet své lidi na uzdě, i když Tenskwatawa kázal proti pití alkoholu. Malá želva se účastnil porad v Sindathon, kde obvinil Tenskwatawu z čarodějnictví. Několik Miamiů se k Tekumsehovi přidalo během Války roku 1812.

Po válce využil Harrison situaci a od Piankašawů a Weů odkupuje další tisíce akrů půdy. V roce 1820 odchází do Missouri Weové, kde postupně odcházejí další Miamiové. V roce 1840 už jsou všichni Miamiové v Kansasu, krom náčelníka Meshingomesia a jeho tlupy. Tito indiáni se však časem smísili s Američany. V Kansasu žilo v roce 1840 asi tisíc Miamiů, ale během Občanské války se raději utekli do Oklahomy. Tam zakoupili 6 000 akrů půdy a zakládají Miami Tribe of Oklahoma.

[1] V odžibwejštině „ouami“
[2] 1658
[3] 1680
[4] 1684
[5] Ohio