11 - Země pod smutným Měsícem - Neštěstí na Yellow Creek - Nahkohe

Duben 1774

Bývalo běžným zvykem, že když se na řekách v divočině potkaly bělošské kánoe, posádky vystoupily na břeh a předaly si informace a novinky. Jednou se velká kánoe s Jacobem Greathousem, Billem Grillsem a bratry Mahonyovými setkala se s flotilou šesti kánoí Michaela Cresapa. Muži se utábořili poblíž ústí Little Beaver Creek a krom jídla si začali povídat pod korunami prastarých stromů. Cresap se mimo jiné pochlubil, že před dvěma dny na Pipe Creek zabili dva Šavany, ale jeden jim žel unikl. Cresapův pobočník jednadvacetiletý George Rogers Clark z Albemarle County ve Virginii. Clark údajně smrti Šavanů litoval, tak ho Greathouse s býčím smíchem poplácal po zádech a ujistil ho, že rozhodně jednali v právu. „Ve válce, která je před námi, by stejně zemřeli, což?“ smál se zálesák. S Clarka se později stal známým indiánobijcem.

Greathouse se od Cresapa ještě dozvěděl o malém šavanském táboře na Yellow Creeku. Nahlas prohlásil, že doufá, že ho nepozorovaně minou, aby se vyhnuli případným potížím. Přitom ale mrkl na své společníky a bratrům Mahoniovým zaplál v očích zlý oheň. Obé skupiny se za ranního rozbřesku rozešly. Cresap a jeho muži pokračovali v cestě do Pittu a Greathousova kánoe plula dál po proudu. Pozdě odpoledne se čtveřice dostala na Baker's Bottom, kde přistáli, poněvadž na břehu stála poněkud podivná postava. Byl to špinavý zarostlý muž, ve kterém Grills poznal nechvalně známého Tomlinsona. Bylo s ním dvacet sedm stejně špinavých chlapů.

Greathouse si po přivítání s Tomlinson odsedl a u lahve pálenky si s ním něco šuškal. Šli také společně k řece a pažemi mávali někam směrem k Yellow Creeku. Pak se poplácali po zádech a šli si sednout k ohni. Po večeři probrali svůj hanebný plán se zbytkem mužstva. Proti byl jen Bill Grills, který měl ještě nějaké to svědomí.

Na druhý den odplul Greathouse s Tomlinsonem do tábora Mingů na Yellow Creek. Tamní náčelník Shikellemus, otec Tagajutaha byl už vrásčitý dědeček, přesto návštěvníky srdečně přivítal. Greathouse měl jakési znalosti irokézského jazyka. Mile se na náčelníka usmál, popřál mu mír, štěstí a plné břicho. Řekl, že jeho skupina šesti mužů táboří hned za řekou a že by byli rádi, kdyby se k nim Mingové připojili a dali si s nimi trochu dobré rumové pálenky a utkali ve střelecké soutěži. Shikellemus lítostivě zavrtěl hlavou, že se zrovna chystají k odchodu, ale jelikož nechtěl tyto laskavé muže urazit, pošle k nim přece jenom pět dobrých střelců. Pak si potřásli rukama a oba běloši se vrátili do svého tábora.

Krátce po jejich návratu připlula skupina pěti Mingů s těhotnou ženou. Byla to Tagajutahova sestra. Zatímco ostatní indiáni přijali na uvítanou kořalku žena to odmítla, stejně jako její manžel Taylanee. Ostatní tři si řádně a často přihýbali, aniž by si všimli, že šestice bělochů si dává jen symbolicky. Mingové se zakrátko uvolnili. Greathouse mezitím z kousku bílé látky vytvořil terč. Připevnil jej čtyřmi ostrými kolíčky ke kmeni stromu a uhlíkem na něj nakreslil malý kruh. Třicet kroků od terče bylo vyznačeno místo odkud se mělo střílet. Tři popití indiáni neměli moc šanci něco trefit, avšak Tagajatahovu švagrovi se dařilo.

Indiáni zaujati snahou znovu nabít a něco trefit si nebyli vůbec vědomí, co se na ně chystá. Teprve Tagajutahova sestra si toho všimla a začala křičet na poplach. Pozdě však. To už byli překvapení Mingové obklíčení a hleděli do zlověstných černých hlavní mušket. Rafe zastřelil ženu. To už se Mingové poněkud vzpamatovali, odhodili prázdné pušky a chopili se nožů a tomahawků. Ozvala se smrtící salva výstřelů.

Z druhé strany řeky se ozval výkřik Tomlinsonovy hlídky. Ta upozornila na blížící se na další skupinu Mingů. Hraničáři briskně nabili a připravili se na útok. Jakmile se kánoe přiblížily na dostřel, zazněla na znamení další smrtící salva jednatřiceti pušek. Většina indiánů byla smrtelně zasažena. Ti, kteří přežili, skočili do vody a snažili se hledat bezpečí na břehu. Zvládli to jenom tři. Stařičký Shikellemus mezi nimi samozřejmě nebyl.

Greathousovi muži se vrátili do tábora a systematicky skalpovali pět svých obětí. Tagajutahova sestra byla stále naživu. Kulka jí pronikla do zad a uvízla někde v pravé plíci. Byla ještě napůl při vědomí, když jí Greathouse nechal za zápěstí přivázat ke kmeni stromu, tak aby visela nad zemí. To, co se událo následně je příliš strašné. Hraničář jí odřízl oděv, odhodil ho stranou, a pak jí svým hrozným tomahawkem rozpáral břicho.

Tohle bylo již na Billa Grillse moc. Vytratil se nenápadně do lesa a jeho spojení s Jacobem Greathousem definitivně skončilo.

Zakrátko připlul za rodinou Tagajutah. Od přeživších Mingů se dozvěděl o bestiálním činu. Odplul na místo oné nemilosrdné vraždy a nejprve sňal ze stromu tělo své sestry. Něžně ho položil vedle jejího manžela. Beze slova se konečky prstů dotkl jejích rtů a pak udělal totéž svému švagrovi. Možná si v tu chvíli vzpomněl na varovná slova Šavana Puckesinwaha, aby si dal pozor na zaslepenost ze strany proradného Matchemenetooa. Byl oslepen, i když se dozvěděl o dvou zabitých Šavanech a bílých lidech na Ohiu. Nyní byla jeho rodina mrtvá, krutě vyvražděná bez příčiny. Nemůže se postarat ani o tělo svého otce. Jindy tak laskavé oči ztvrdly a byl v nich jenom chladný lesk. Pozvedl svůj tomahavk a Mingům, kteří byli s ním oznámil, že mír skončil. Na Yellow Creek už se navrátí, ale půjde za Šavany na Scioto. Ještě vyslovil přísahu, že tomahavk neodloží, dokud nepřipraví o život deset bělochů, za každého tady zabitého.

A to vše z nebe pozoroval smutný Měsíc