DuLuth - Nahkohe

Černé roucho René Menard dále vypráví
Příběh o statečných Francouzích
Jak strašný máza wakán (1)  kráčí po jejich boku jako duch
Jako hromový pták, který hněvem řve
A z hrozných pařátů oheň dští
Nepřátelům zkázu přináší se zábleskem wakándee (2)  
Podzim ulehl ke spánku a na Pláně padl sníh
Z wigvamu ledového povstala hrozba
Duch zimy, jehož dechem bouře je
Zařval přes Pláně, jezera, přes prales a řeky
Zamrzl kraj
Medvěd se uvelebil v brlohu
Los skryl se v lese
Stepní ptáci si ustlali v sněhové závěji.
Bizoni se k sobě schoulili v zákrytu kopců
Šílený vítr vyl od severu
Honil šedého vlka, lišku i sviště
Zahnal je do nor a pelechů v kopcích.
Černé roucho Menard onemocněl
V hrudi se mu vznítil oheň horečky
Marně Wicásta Wakán s chřestidlem zpíval
Nemoc nevyhnal
Stařec usnul dětským spánkem
A probudil se až v zemi požehnané
Ta-té-psinova dcera oplakala ho slzami
Kosti jeho pohřbila po boku příbuzných
A zima následovala zimu.
A ona snila o statečném cizinci
Plujícím na hrudi širé Mississippi
A přitom obdivovatelé ušlechtilé měla.
Syna náčelníka Wazi-kutého
Válečníka s orlí perutí
Byl pýchou tlupy Isánte
A třikrát v noci u jejího týpí držel pochodeň milence
Ona přesto třikrát odmítla krásného Tamdóka Jelena
Léto se vrátilo a ptáci trylkovali a zpívali v lesích i na loukách
Na prériích se proháněla stáda
Sladká byla vůně květů z kopců a vřesů
V listnatém stínu odpočinku ležela letní děťátka
Za šumění potůčků a tlumeného smíchu vodopádů Ka-ka-bih-kung
V zákoutích tůní spaly Magá kachný divoké
V měsíci Wasúnpawe, Měsíci, kdy husy shazují peří (3)
Procházeli se krásnou zemí duchové míru a hojnosti
Dvojčata doširoka rozprostřela náruče plné divokého kvítí
An-pé-tu-wee (4) kráčel k západu, do svého wigvamu uprostřed hor
A orel bojovný odletěl do svého hnízda
Na prastarém dubu na Ostrově duchů.
A nyní na konci dne u břehu Krásného ostrova
desítky krásných a veselých dívek
Napůl zahalené do tmavých vlajících vlasů
Tančí na stříbrných vodách
Potápí se a plavou, jako bobři
A měsíc je kulatý štít zářivý
A před mnoha lety válečný orel
hnízdil na dubu ostrova Wanagi-wita
než ho bílý člověk vyplašil
dole u krásného ostrova Wi-ta Waste
Slyšte na řece nová píseň zní
Cizí hlasy sborem smíšené
Po proudu lodice se plaví
DuLuth s přáteli
Do tempa vesel si zpívají:
„Dans mon chemin …"
Nahé nymfy prchají z vod
Vyplašené ze stínů
Lovci zpozorněli
Na břehu se mračna sbírají
Cizinci lodici přirážejí
Francouzi roucha bobrů a bizonů rozprostírají
Kouří se dýmky a dým k nebi stoupá
Noc ve znamení tanců a hostiny
Rozdávají se dárky
Winona si bílého hosta pozorně prohlížela
Nevšímala si šatů ni stuh bílého náčelníka
On rudý plášť na štíhlé rámě rozprostřel
Zářivýma očima děkovala dárci
Přinesla mu Menardovo černé roucho a vyprávěla příběh
O posvátné úctě vzbuzené v srdcích Dakotů
O jeho kostech pohřbených v mohyle příbuzných
V jeskyni kmenové Rady
Zabalené v kůži červeného jelena čekají na bratry z východu
Z daleké Hochelagy na břehu Hlučných vod
Otočila se a s půvabem královny
Vrátila do wigvamu
DuLuth normanským srdcem dobrodruha v novém světě poutníkem
Prošel divoké huronské lesy
Křižoval neznámé řeky Kríů a Dakotů
Našel údolí rychlé Mississippi
Úctu válečníků si získal a lásku Winony s tmavýma očima
S lovci pronásledoval bizony
Po lesích běžel s losy
Hostinu Watankovi připravil a tančil na Hejókově hostině
Bleskem a řevem své zbraně udivoval neohrožené Dakoty
Dali mu je jméno „Máza Wakán“
„Mocný tajemný kov“
„Je to bratr ohně v pařátech strašlivého Wakínyana
Mávajícího ve svém hněvu obrovskými křídly
Střílejícího rudé střely unktéhee“
Říkali

1 - mušketa
2 - blesk
3 - červenec
4 - Ahng-pay-too-wee – Denní slunce a Han-yé-tuwee – Noční slunce jsou dvojčata. Denní slunce je mocnější a Měsíc v noci bdí nad Zemí, zatímco Slunce spí. Dakotové věří, že Slunce je otcem života a na rozdíl od jiných velkých duchů je dobrotivé a laskavé, přesto ho uctívají drsným Tancem slunce, který se obvykle koná za úplňku. An-pé-tu-wee každé ráno vyjde ze svého wigvamu úsvitu Han-nan-na a vychází na svou nebeskou stezku do večerního příbytku v zemi stínů. Někdy přechází most duchů Wanagee-Ta-chan-ku.